Když mi byly
3 roky moji rodiče, poznali Boha a uvěřili v něj. A tím pádem mě
začali již od útlého věku pravidelně vést do nedělní školy a učit mě
o pánu Ježíši. Jenomže ne každý mívá klidné pubertální období,
což se o mně nedalo říct. Hodně jsem potrápila své rodiče starostmi,
které jsem měla i ve škole a ve výchově jsem se jim vzpírala.
Samozřejmě se to v té době poznamenalo i v osobním vztahu s Bohem.
Přestala jsem vyhledávat společenství kamarádu se sboru a místo jít na
dorost, tak jsem dala přednost hokeji. To by třeba ještě nebylo tak hrozné,
kdybych si zašla sem tam na hokej, jenomže když třeba zrovna hokej nebyl,
tak stejně se mi už nechtělo na dorost a tak jsem se radši potulovala
z nudy s kamarádkama.
V 15-ti letech jsem však byla pozvána křesťanskými kamarády na hudební CampFest na Slovensku. Začala jsem se na něj těšit, protože tam měly být, pro mně v té době neznáme světové hudební skupiny a zvědavost mi nedala, abych pozvání nepřijala. V období příprav na odjezd jsem činila pokání z věcí, které se v té době staly. Plakala jsem a prosila Boha i své rodiče o odpuštění, protože jsem si uvědomila, že to co jsem doposud dělala, nebyla rozhodně sranda. Své osobní rozhodnutí pro Ježíše a následování Ho jsem, ale udělala na CampFestu na jednom z večerních programu. Chtěla jsem začít nový život po boku Ježíše. Uvědomila jsem si, že Ježíš byl se mnou po celou dobu i v době, kdy jsem mu i rodičům nebyla poslušná. V časech dobrých i zlých. Takového přítele jsem přesně hledala.
Po příjezdu z CampFestu domů jsem se opravdu změnila. Moji rodiče si toho všimli, moji přátele si toho všimli. Můj život se změnil o 180°. Ve škole už nebyly žádné problémy (dokonce přicházely i pochvaly:-)), s rodiči jsem vybudovala tak pevný vztah, že jsem se jim bez problému svěřovala a za mé problémy jsme se společně modlili. Můj vztah s Bohem od té doby začal růst a upevňovat se. A i když si zpětně uvědomuji, že ve svém životě jsem udělala hodně zbytečných chyb, přesto mě Bůh nezavrhnul, ale odpustil mi a vede mě v mém životě. S Ním i ty nejtěžší zkoušky můžu projít, protože mám v něm jistotu, že mě z nich i vyvede.
